„Začalo to 10 hektary po dědečkovi,“

říká Ing. Petr Kuba, farmář, pro něhož je smyslem života být s přírodou a který hospodaří v nádherné, ale stále ještě tajemné krajině pod Nízkým Jeseníkem u polských hranic, mezi jižním Hornomoravským úvalem a severní Slezskou nížinou.

Považujete se za zemědělce, sedláka, statkáře, podnikatele v zemědělství, nebo farmáře?

Ačkoli podnikám i v jiných oborech, rozhodně se cítím být farmářem. Určitě farmářem. Ostatní výrazy ponechám s dovolením jiným.

Jak se z člověka stane farmář?

Začalo to 10 hektary restituce po dědečkovi. Tenkrát tu půdu nikdo nechtěl ani do nájmu, a tak jsem se rozhodl, že to zkusím. Nyní je těch hektarů o trochu víc a já jsem farmář. Pravdou ale je, že jsem vyrůstal na vesnici, obklopen přírodou. Z dětství si na dědečka pamatuji, měl koně a další zvířata. Po studiích na brněnské Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě jsem se vlastně vrátil domů, na těch dědečkových deset hektarů.

Co je pro farmáře důležité?

Podle mne je důležité hospodařit na vlastní půdě, ne na pronajaté. Půda je základní prostředek, nedá se zmnožit. Stroje můžete vyrobit, chovy rozmnožit, ale půdu ne. Navíc zemědělské půdy stále ubývá. Takže hospodařit na svém!

...

Co vás na práci farmáře nejvíc těší?

Asi to má člověk v genech. Jste neustále v kontaktu s přírodou a to mne baví. Rostliny, zvířata, pozorovat změnu ročních období, jak počasí ovlivňuje produkci… Vedle tradiční rostlinné výroby se věnujeme i chovu masného skotu a specializujeme se na francouzské čistokrevné plemeno Charolais. Nejen že dává vynikající maso, ale dokonale zapadá i do zdejší krajiny. Mladé býčky dokonce exportujeme pro další chov. Samozřejmě že mne těší i ocenění Zemědělec roku, které jsme získali
v roce 2009. Taky je zajímavé pozorovat, jak roste produktivita. Díky pokrokům v technice
a organizaci práce pracuje v zemědělství čím dál tím méně lidí, ale stále to zvládáme.

A naopak – z čeho máte největší obavy?

Ze stále se měnících podmínek pro podnikání v zemědělství. To je problém, jenž přináší nejistoty, ty změny podmínek, které stanoví EU, změny, které přinese vždy nový ministr zemědělství. Stabilní prostředí, toho se nedostává.

Většinu vašeho strojového parku tvoří dodávky od společnosti Agrotec. Proč?

Rozhodli jsme se na základě výběrového řízení. Chtěli jsme jednotného generálního dodavatele zemědělské techniky a servisních služeb, včetně pružné dostupnosti náhradních dílů. To vše splnil nejlépe Agrotec, a to i zásluhou pana Musila. Proto máme drtivou většinu techniky od značky New Holland. Nejen traktory, ale i mlátičky, manipulátory a další techniku. Agrotec si pozici u nás nestále upevňuje svým profesionálním přístupem, nabízenou technikou a přidanými službami.

Jak relaxujete, čím dobíjíte energii?

Zase v přírodě. Mým velkým koníčkem je myslivost. Máme i vlastní honitby. Myslivost je sakra velký koníček, hodně práce. Kdyby bylo víc času, určitě bych se tomu věnoval více. Ale něco už plánuji. Rád bych spojil myslivost s cestováním a rozšířil své lovecké trofeje. 

A vaše plány do budoucna?

Pracovní? Určitě pokračovat v rozvoji výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jako jedni z prvních jsme spustili bioplynovou stanici s výrobou elektřiny. Je to velká šance pro domácí zemědělství v době, kdy ubývá domácí zemědělské výroby vlivem dovozů. Bioplynová stanice dokáže na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů dodávat elektřinu do sítě nepřetržitě, bez ohledu na to, jestli fouká vítr nebo svítí slunce. Veškeré vstupy pro výrobu bioplynu vznikají při zemědělské výrobě nebo souběžně
s ní a odpad se zase využije v zemědělství jako hnojivo. To je až neskutečně dokonalé. 

A soukromé plány?

Věnovat se více svým čtyřem dětem. Chtěl bych v nich vytvořit stejný vztah k půdě, jaký mám já. Půda má nesmírnou hodnotu, je to vzácnost, kterou nemá smysl měřit penězi. Chtěl bych, aby moje děti půdu držely, neprodávaly ji a pracovaly na ní.

Děkujeme za rozhovor
 

text: Petr Kuba foto: Michal Horák